Sportovní kroužky


Děláte nějaký sport? Někteří lidé stále přemýšlí o tom, že by dělali nějaký sport závodně. Jenomže si vezměte, že někdo, kdo dělá sport závodně a vydělává si tím také peníze na živobytí, tak s tím sportem většinou začal, už když byl dítě, když byl malý. Znám několik lidí, hlavně malé chlapce, kteří hrají fotbal. Už od pěti let. A to znamená, že už ho umí a nyní třeba mohou být i na vysoké úrovni a hrát třeba i za nějaký významný fotbalový klub. Jenomže mě tohle se samozřejmě nestane. Pro mě je tohle opravdu hodně náročné. Mám malého syna, chtěla jsem, aby můj syn také hrál fotbal. Zkoušel prvně florbal.

Sport je zdravý.

To se mu nedařilo, potom zkoušel fotbal. Ono ho to bavilo, ale jeho trenér mu řekl, že prý můj syn není vhodný na kolektivní sporty, že prý je pomalý. Vůbec tomu nerozumí. A že se bojí míče. Zajímavé, že na florbale tohle neřekli. Jenomže syn odešel z florbalu, protože ho to nebavilo. Navíc jeho nejlepší kamarád hrál fotbal a můj syn to chtěl zkusit taky, navíc ho fotbal moc bavil, ale syn musel odejít, protože trenér ho tam nechtěl. Opravdu nechápu, proč se tohle děje. Dokonce jsem nedostala ani jiné vysvětlení než jenom to, že prý syn zdržuje a že prý to nechápe. Ale i tak jsem potom syna napsala do úplně jiného kroužku fotbalu.

Na škole jsem hodně sportovala.

Tohle je takový kroužek fotbalu, kde nejsou takové vysoké nároky. Je to spíše taková zábava a takový odpočinkový sportovní relax. Jsem ráda, že syn tohle hraje. Fotbal hraje už sedmým rokem, bude mu deset let. Jsem ráda, že syn má nějakou pohybovou aktivitu. Navíc syn se i velice dobře učí a sám říkal, že kdyby mu to šlo, že by chtěl potom jít na střední sportovní školu. Pokud se na opravdu bude chtít, tak ho tam klidně přihlásím. Budu ráda, když bude studovat to, co ho baví a jestli potom bude chtít být vrcholový sportovec? Klidně ať je. Já na syna budu pyšná tak i tak.